Informované
vládnutí
Česká státní správa potřebuje více integrovat vědecké poznatky do tvorby veřejných politik, aby dokázala efektivně reagovat na přicházející výzvy 21. století. Koncepce Informované vládnutí proto představuje systémový návrh, jak do české státní správy zavést principy „evidence-based policymaking” (EBPM) .
Koncepce byla připravena týmem Českých priorit za přispění domácích i zahraničních expertů a pro širší oponenturu byl dne 15. 9. 2021 využit Kulatý stůl k rozvoji Informovaného vládnutí v České republice.
Koncepce je primárně určena pro vládu, samotné úředníky a další experty se zájmem o zefektivnění české státní správy. Přestože je koncepce už uceleným návrhem na změny, práce na ní i nadále pokračují.
Efektivnější státní správa v České republice je zároveň hlavním tématem skupiny neziskových organizací, které připravily společnou deklaraci „Je nejvyšší čas modernizovat státní správu”. Informované vládnutí v ní představuje druhý ze tří piliřů. Garantem tohoto pilíře jsou právě České priority.
Návrhy Informovaného vládnutí
Česká republika v současnosti čelí mnoha výzvám, které spočívají v rychlosti změn a navazující nejistotě spojené například s automatizací, demografickými změnami nebo zhoršujícím se životním prostředím. Zajišťovat kvalitu života občanů se tak stává ještě složitější než v minulosti. Pro své lepší fungování se proto vyspělé státy spoléhají na principy tvorby veřejné politiky založené na faktech. Právě tento způsob rozhodování totiž pomáhá navzdory různým výzvám zlepšovat sociální, hospodářské, environmentální, kulturní a další aspekty kvality života občanů.
Aby na zmíněné nové výzvy dokázala adekvátně reagovat i Česká republika, vystavěli jsme koncepci s názvem Informované vládnutí. Koncepce je rozdělena do pěti hlavních částí, jak ukazuje níže uvedené schéma – vize, motivace, klíčové procesy, institucionální zázemí a základní infrastruktura.
Informované vládnutí
Vize
Stát efektivní, transparentní, férový a prozíravý. Takovou vizi sdílí v 21. století mnoho z nás. Nejde přitom o pouhé snění – řada zahraničních příkladů dokládá, že přesně takový může stát v praxi skutečně být. Českého státu si můžeme vážit za to, že svým obyvatelům umožňuje žít v demokracii, bezpečí a relativním blahobytu. Občané ale právem žádají více a jenom málokdo z nás by přitom český stát charakterizoval slovy z úvodu.
Máme vizi pro fungování státní správy v České republice. Omezené zdroje využívá co možná nejvíce účelným a účinným způsobem. Rozhodnutí jsou prováděna v maximální snaze zohlednit pohledy všech dotčených skupin. Veškeré kroky jsou transparentní, srozumitelné, předvídatelné, udržitelné a zodpovědné. Tuto státní správu tvoří skuteční správci, pro které je práce pro občany Česka vysoce prestižní. Veřejnost tuto službu vnímá, oceňuje a oplácí výrazně vyšší důvěrou ve fungování celé státní správy.
Naší vizí je, že veřejné politiky jsou tvořeny na základě faktů (evidence-based policymaking).
Motivace
Impulsem pro vznik koncepce Informované vládnutí je v první řadě současný stav analytické práce státní správy v České republice, který trpí některými výraznými nedostatky. Na ně poukazují akademické studie spolu s vlastními analýzami státní správy. Konkrétně jsou personální a odborné kapacity analytických útvarů nedostatečné, fungování státní správy postrádá horizontální koordinaci, důraz je kladen na operativní aktivity na úkor strategických a analytických a v neposlední řadě lze minimálně v oblasti tvorby strategií vypozorovat častý nezájem politiků. Kvalitní analytická práce je přitom nezbytným předpokladem tvorby politik na základě faktů.
Další motivaci pro svůj vznik koncepce Informované vládnutí čerpá z inspirace v zahraničí ověřenou praxí. Využití na faktech založené tvorby politik je totiž dnes běžným způsobem řešení problémů ve všech vyspělých zemích. V zahraničí je zároveň možné nalézt příklady mnoha organizací, které tvorbu politik na základě faktů pomáhají do fungování státu integrovat – ať už zvenku, nebo zevnitř státní správy.
Klíčové procesy
Koncepce Informované vládnutí navrhuje změny v rámci třech klíčových procesů státní správy. Právě v nich se totiž nedostatky analytické práce a tedy i širokého využívání vědeckých poznatků projevují z hlediska celého státu nejpalčivěji.
Strategická práce, tedy tvorba a správa strategických dokumentů, je klíčovou součástí fungování každého vyspělého státu. Díky jasnému vymezení cílů, koordinaci práce a podpoře konzistentního vládnutí totiž strategická práce navyšuje efektivitu fungování státu a ekonomiky. To v konečném důsledku vede ke zlepšení kvality života celé společnosti. Strategickou práci pak koordinuje strategické řízení, jehož role je při zajištění kvalitní strategické práce ve státní správě nezastupitelná. Současná podoba strategického řízení státní správy v České republice však vyžaduje změnu. Celkově totiž strategické řízení postrádá komplexní model svého fungování, jehož absence činí současnou úroveň strategické práce státní správy nedostatečnou.
Dalším klíčovým procesem koncepce Informované vládnutí je oblast tvorby regulací, konkrétně proces hodnocení dopadů regulace (RIA). V něm lze identifikovat nedostatky jak na straně zpracovatelů (např. kvalita tvorby závěrečných zpráv RIA), tak na straně samotného procesu (např. nedostatečný vliv Komise RIA na tvorbu legislativy či stav ex post RIA). Proces RIA lze přitom posílit několika kroky – hlavními z nich jsou zpřesnění povinnosti aplikace procesu RIA, nastartování procesu ex post hodnocení regulace, posílení důležitosti stanovisek Komise RIA a také intenzivní zapojení dotčených aktérů do procesu RIA a posílení jejich analytických a personálních kapacit.
Posledním klíčovým procesem fungování státní správy, který koncepce Informované vládnutí nemůže opomenout, je řízení veřejných financí. Také zde je značný prostor pro zlepšení současného stavu. Například ve státním rozpočtu zcela chybí informace o očekávaných výstupech a jeho příprava je navíc poznamenána vysokou mírou tzv. „resortismu“. Právě proto koncepce navrhuje zavedení nástrojů tzv. programového rozpočtování a ex-post „revizí výdajů“.
Institucionální zázemí
Koncepce Informované vládnutí by nemohla vzniknout a existovat bez odpovídajícího institucionálního zázemí.
Součástí koncepce je proto návrh na vytvoření Vládního analytického útvaru (VAÚ), který by měl významně posílit analytické kapacity státní správy. Konkrétně by se měl útvar přímo zapojovat do klíčových agend státní správy (strategická práce, tvorba regulací a řízení veřejných financí), ale zároveň by měl plnit i úkoly podpůrného zapojení. VAÚ by měl vzniknout jako odbor Úřadu vlády České republiky, který bude podřízen předsedovi vlády.
Vedle toho je nutné se zaměřit i na Resortní analytické kapacity. Výstupem tohoto plánovaného projektu by mělo být zmapování současného stavu resortních analytických kapacit a také série doporučení pro řešení případných nedostatků.
Základní infrastruktura
Kvalitní analytická práce státní správy přirozeně vyžaduje rozsáhlou infrastrukturu nezbytnou pro své fungování. Koncepce Informované vládnutí proto rozlišuje hned několik oblastí tzv. základní infrastruktury, na jejichž existenci a kvalitní podobu klade důraz.
První oblastí je odpovídající personální zázemí státní správy. Klíčový je přitom nejenom aspekt dostatečného počtu pracovníků, ale také kvality jejich zázemí či například dalšího vzdělávání. Bohužel současná podoba personálního zázemí státní správy nejenom v oblasti analytické práce vykazuje řadu nedostatků. Pracovníci státní správy například neumí s daty pracovat na žádoucí úrovni a odborníci zmiňují třeba i přílišné soustředění se na operativní a administrativní úkony namísto těch strategických.
Druhou oblastí základní infrastruktury Informovaného vládnutí jsou dostupná data státní správy, která jsou maximálně úplná, snadno dohledatelná, strojově čitelná a zpřístupněná za jasně definovaných podmínek užití s minimem omezení. Doposud jsme identifikovali několik problémů v této oblasti – například nedostatečnou politickou podporu tomuto tématu, sběr dat primárně za administrativními účely bez dalšího využití, nejasnou strukturu zveřejňovaných dat a chybějící centrální evidenci a také některé legislativní překážky či technické problémy při jejich zveřejňování.
Třetí oblast základní infrastruktury tvoří metodiky zaručující správné využívání metod tvorby politik na základě faktů. Koncepce Informované vládnutí zde proto nabízí několik dílčích dokumentů napomáhajících správné aplikaci metod jako analýza nákladů a přínosů nebo prioritizace. Mezi další důležité materiály patří i výstupy projektů, které se zaměřily na identifikaci megatrendů nebo forecasting.
Poslední oblastí základní infrastruktury je interní kultura. V rámci ní je klíčovým tématem například propojování nejenom pracovníků státní správy mezi sebou navzájem, ale i směrem k expertům působícím v mimovládních sektorech. Úroveň interní kultury pak může navyšovat třeba i sdílení dobré a špatné praxe nebo obecně vhodná podoba interní komunikace.
Spolupráce
Koncepce Informované vládnutí je součástí společné deklarace „Je nejvyšší čas modernizovat státní správu”, na které se podílí skupina neziskových organizací: Aspen Institute Central Europe, České priority, Česko.Digital, Hlídač státu, Nadace OSF a Rekonstrukce státu.
“Jsme zástupci občanského sektoru, kteří se dlouhodobě zabývají kvalitou vládnutí v České republice. Uvědomujeme si, že česká státní správa není už dlouho v dobré kondici. Právě proto jsme přesvědčeni, že je nejvyšší čas zahájit její modernizaci, chceme-li jako společnost obstát před výzvami budoucnosti. Víme, že modernizace je náročným úkolem. Nástroje k jejímu provedení třímá v rukou politická reprezentace. My, jako zástupci občanského sektoru, nabízíme pomocnou ruku.”
Informované vládnutí v ní představuje druhý ze tří piliřů. Garantem tohoto pilíře jsou právě České priority.
Misí nevládní neziskové organizace České priority je pomáhat v České republice systematicky nalézat nejlepší řešení důležitých celospolečenských problémů. Jsme přesvědčeni, že lepší výsledky veřejného rozhodování mají velký potenciál zvyšovat kvalitu života pro současné i budoucí generace.
Náš tým tvoří vědci a odborníci se zkušeností z akademické, veřejné, neziskové i podnikové sféry v České republice i zahraničí. Naše odborná rada je složena ze špičkových akademiků a veřejně činných osobností. Společně stavíme na principech otevřenosti, rigoróznosti, objektivity, nestrannosti a nezávislosti.
Náš přístup spočívá zejména ve využití reálných dat a rigorózních analytických přístupů ve veřejném rozhodování. Podporujeme spolupráci mezi vědeckou a politickou sférou, posilujeme racionální uvažování napříč sektory a přinášíme zahraniční inovace ve veřejném rozhodování.
Pro více informací navštivte náš web www.ceskepriority.cz.
Projektový tým:
Mgr. Marek Bičan, M.A.
PhDr. Ladislav Frühauf
Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.
Mgr. Marek Havrda M.A., M.P.A., Ph.D.
Mgr. Michal Paulus
České priority děkují za cenné rady a pomoc mnoha dalším
odborníkům a spolupracovníkům uvedeným v textech výstupů.
Napište nám
České priority, z. ú.
Národní 339/11
110 00 Praha 1 – Staré město
web: www.ceskepriority.cz
email: info@ceskepriority.cz